Skip to content

ZA SKORCEM VODNÍM DO OKOLÍ KOCÁBY

Říčka Kocába je pro oblast Příbramska téměř bájným potokem. Historicky se k ní vážou příběhy o rýžování zlata, později zde vznikaly hamry a mlýny. V jejím okolí vyrostlo během minulého století mnoho trampských osad s názvy jako Dashwood, Louisiana, Kansas aj. Krajinářsky zajímavý je především úsek mezi Rybníky a Štechovicemi, hadí říčka se tu vine malebným údolím, v přirozeném korytě obklopená skalami. Z přírodních zajímavostí tu lze zmínit Lečický vodopád a jeskyni v Lurdech. Kocába pramení na okraji Příbrami, protéká Višňovou, Novým Knínem a ve Štěchovicích se vlévá do Vltavy. Proč o tom všem ale mluvíme.

Skorec vodní na svém typickém místě – na kameni uprostřed vodního toku. Foto Martin Strnad

Krom krásných přírodních scenérií se tu můžeme setkat i se zajímavými ptačími druhy vázanými na vodní toky. Jedná se o ledňáčka říčního (Alcedo atthis), který si v úsecích s přirozenými meandry vyhrabává své nory, konipase horského (Motacilla cinerea) – třasořitku s žlutým břichem a dlouhým ocasem, kterým neustále pocukává, hnízdícího ve výklencích a polodutinách a samozřejmě skorce vodního (Cinclus cinclus), našeho jediného pěvce schopného se potápět ve vodě. A o něm bude právě tento článek.

Budka pro skorce vodního s hnízdem umístěná pod mostem. Foto Martin Strnad

Skorec vodní, je pták velikosti menšího kosa (německy die Wasseramsel tzn. vodní kos), hnědo-černě zbarveného s bílým břichem a krátkým ocasem. Vyhledává čisté potoky a říčky. Nejčastěji ho uvidíte buď rychle proletět těsně nad hladinou vodního toku, nebo sedět a podřepávat na kameni uprostřed toku. Když ho budete pozorovat, po chvilce skočí střemhlav do vody a pak se opět vynoří s larvami vodního hmyzu v zobáku. Skorec je k potápění dobře přizpůsoben, jeho nozdry jsou uzavíratelné a přes oči si při potápění stahuje průhledné oční víčko tzv. mžurku. Pod vodou dokáže vydržet i několik minut a potopit se do hloubky i půl metru, k tomu používá svých silných a krátkých křídel jako vesel. Potravou mu je výhradně vodní hmyz, který sbírá z kamenů a vegetace pod vodou..

V roce 2017 nám o hnízdě skorce pod mostem přes Kocábu na západním okraji Nového Knína řekl Víťa. Takováto místa skorci k hnízdění rádi vyhledávají. V přirozeném prostředí si hnízda umísťují do výklenků skal či vykotlaných stromů vždy poblíž hladiny vodního toku. Protože na Kocábě jsme měli v různých úsecích pozorování skorců více, rozhodli jsme se pro ně vyrobit několik budek, tzv. skorcovníků. Tyto budky jsou klasickými polobudkami, které se vyrábí například pro rehky domácí, jsou jen o něco větší. Skorčí hnízdo je jakási uzavřená mechová koule se stříškou o rozměrech min. 20 x 20 cm s jediným bočním otvorem. Vnitřní rozměry našeho skorcovníku jsme proto upravili právě na tento rozměr.

Takto jsme během zimy 2017/2018 vyrobili pět budek a instalovali je na několika místech podél toku Kocáby. Budky jsme umisťovali vždy do podmostí, která by normálně skorci možnost hnízdění nenabízela (tři budky v Novém Kníně, jednu v Malé Lečici a jednu ve Štěchovicích), místa jsme předem vytipovali na základě našich dřívějších pozorování skorců.

Mláďata skorce vodního při kroužkování. Foto Martin Strnad

Hned během prvního roku (2018) jsme zaznamenali první úspěch v podobě jednoho hnízdícího páru v budce za N. Knínem. Dne 6. 5. 2018 jsme zde kroužkovali dvě mláďata. Naše prvotní radost další rok opadla, když v žádné z našich budek skorec nezahnízdil. Nutno ale říci, že prázdné budky rozhodně nezůstaly, jedna z budek se stala hnízdištěm pro střízlíka obecného a druhá pro konipasa bílého, což není zas tak špatné. V minulém roce 2020, zahnízdili skorci opět v jedné budce z pěti přímo v Novém Kníně, tentokrát jsme kroužkovali 3 mláďata. Během zimního čištění jsme ale zjistili, že právě tuto budku je nutné opravit a tak jsme jí sundali. Během zimy 2020/2021 se na opravu budky pozapomnělo a aktivovat jsme začali až brzy na jaře, když jsme si všim

skorec vodní

li, že se skorec v okolí mostu opět zdržuje a dokonce zpívá. Nakonec se nám podařilo budku rychle opravit a nainstalovat a vrátit opět na stejné místo. Další den nám od mamky přišlo hlášení, že skorci už lítají do budky s hnízdním materiálem a začali stavět hnízdo . Letošní rok byl zatím na skorce nejúspěšnější, ve zmiňované budce skorci zahnízdili dokonce dvakrát, u obou hnízdění byla kroužkována 4 mláďata. Kromě toho jsme kroužkovali ještě 3 mladé skorce v budce u Malé Lečice, která v předchozích letech nebyla obsazena.

Kromě Kocáby jsou nám známi skorci i na Bojovském potoce, kde v podmostní u Spáleného mlýna často hnízdí. Objevují se i na Sychrovském potoce okolo Chotobuše. Možná, že se ale vyskytují i na dalších tocích Příbramska a jen o tom nevíme, v tom případě čekají na objevení. Třeba to budete právě Vy, kdo je najde, tak neváhejte a vyražte na procházku do okolí potoků. Hodně štěstí.

Napsali: Zuzana a Martin