VELEVRUB TUPÝ A DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI ŘÍČKY KOCÁBY

Na začátku července jsme dělali s Martinem pochůzku podél Kocáby v úseku Rybníky – Nový Knín s cílem zmapovat letošní aktivní hnízdní nory ledňáčka říčního. Jak jistě víte, letošní jaro i začátek léta byli dost chladné a deštivé a pro ledňáčky nepříznivé. Přestože voda v Kocábě byla v té době již na relativně normálním stavu, všude bylo vidět pozůstatky velké vody z předchozích týdnů – stržené břehy, polehaná vegetace a písečné náplavy. Obsazená nora ledňáčka byla v celém úseku nalezena jen jedna jediná, kterou letos velká voda nezaplavila, protože byla umístěna min. 3 m nad normální hladinou vody.

Všechno špatné je ale pro něco dobré. Mluvila jsem o písečných náplavech podél toku, zde bylo možno vidět plejádu nejrůznějších ulit a lastur splavených z okolí. Zaujalo nás množství škeblí říčních, jejichž lastury jsme tu nacházeli ve velkém počtu. Martin mezi nimi našel i jednu tlustší a pevnější se zdrsnělými zuby na horním okraji. Po bližším ohledání jsme zjistili, že se nejedná o lasturu škeble, ale velevruba.

Následně jsme jí podrobili bližšímu zkoumání, abychom mohli určit, o jaký druh jde. V ČR se aktuálně vyskytují tři druhy velevrubů – velevrub malířský (Unio pictorum), v. tupý (Unio crassus) a v. nadmutý (Unio tumidus). První dva jmenované druhy jsou zákonem chráněny. Velevrub malířský je z nich nejhojnější, snad proto, že nejlépe ze všech druhů snáší znečištění (mimochodem malířský se mu říká proto, že jeho lastury kdysi malíři používali jako palety k míchání barev).

Nejčastěji se s ním setkáte v mírně tekoucích či stojatých vodách s bahnitopísčitým dnem např. v nivách velkých řek, slepých ramenech apod. (v našem okolí např. z Berounky nebo Sázavy). V souvislosti s tímto druhem mě napadá jedna obecnější poučka, jak jednoduše poznat škebli od velevruba. Ta praví: „velevruba ani štětcem neprorazíš“. Dalším druhem je velevrub nadmutý. Ten je také vázán na stojaté či pomalu tekoucí vody (výskyt je znám nejblíže z Berounky a Sázavy). Rychlejší toky a čisté vody pak vyhledává i velevrub tupý (z okolí např. Chumava, Berounka, Loděnice). Dle tvaru, velikosti lastury a hrbolatého tvaru zubů jsme druh určili jako velevruba tupého. Jeho výskyt byl v Kocábě zjištěn už v roce 2013. Přesto nás nález potěšil.

Během pochůzky podél Kocáby jsme mimo jiné našli také pěknou louku s výskytem chráněného motýla modráska bahenního a potvrdili výskyt klínatky obecné, žlutočerné vážky vázané na čisté tekoucí potoky. Říčka Kocába a její okolí nás prostě nikdy nepřestanou překvapovat.

Zuzana a Martin Strnadovi