KROUŽKOVÁNÍ ORLŮ MOŘSKÝCH (VIDEO)

Člen spolku Pepík není sice žádný pisatel, zato je odborník na dravce a sovy na slovo vzatý, už od roku 1984 se zabývá kroužkováním a ochranou ptáků zejm. dravců a sov především na Sedlčansku, Příbramsku a Benešovsku. Jeho hlavními zájmovými druhy jsou moták lužní, moták pochop, orel mořský, čáp černý a bílý, výr velký a sova pálená. Najít hnízda dravců umí jako nikdo jiný. Na kroužkování mláďat těchto chráněných opeřenců má i speciální povolení od Kroužkovací stanice Národního muzea a výjimku od krajského úřadu.

Populace orlů mořských u nás byla vyhubena během 19. století. Až v 80. letech minulého století bylo v rámci reintrodukce v jižních Čechách vypuštěno do volné přírody devět orlů a kromě toho se k nám začala samovolně šířit i sílící populace z německo-polského pohraničí.

Od 70 let 20. stol se začali orli v Evropě kroužkovat speciálními barevnými odečítacími kroužky. Na rozdíl od klasických hliníkových kroužků, je úspěšnost odečítání barevných kroužků podstatně vyšší. Od roku 2012 poznáte kroužkovance z ČR podle kombinace černého kroužku na levé noze s písmenem Z a zelenočerného kroužku na pravé noze.

Orel mořský je náš největší dravec, rozpětím může dosáhnout až 2,5 m, dospělce poznáte podle rovných prknovitých křídel, světlé hlavy a krátkého bílého ocasu ve tvaru klínu.  Živí se zejména rybami a vodními ptáky, proto se s ním také můžeme setkat v blízkosti rybníků, s oblibou využívá ale i mršiny. Tato záliba je bohužel důvodem, proč je jedním z častých obětí otrav, o nichž nás tak často informují média. Příčinou otravy bývá ve většině případů karbofuran, nervový jed, který je u nás už od roku 2008 zakázáno prodávat a nyní i přechovávat. Úmyslné položení otrávené návnady lze v současnosti klasifikovat jako trestný čin. Na otravu karbofuranem uhynulo letos v únoru u Velkého Boru na Klatovsku také jedno mládě kroužkované Pepíkem. Další nebezpečí představují pro orli nástrahy v podobě nezabezpečených sloupů elektrického vedení, větrné elektrárny, ale dost záznamů stále existuje i o přímé likvidaci zástřely.

Orli mořští začínají hnízdit už v lednu, k hnízdění vyhledávají větší a starší lesní komplexy často v blízkosti vodních nádrží. Ke stavbě hnízda si většinou vybírají silné stromy (nejčastěji smrky, borovice), hnízdo totiž měří v průměru 100-160 cm a váží i několik set kg. To samé hnízdo orli využívají i několik let po sobě, nebo ho nepravidelně střídají s jiným. Mívají obvykle dvě mláďata. V letech s dostatkem potravy vyvedou většinou obě, v letech, kdy je potravy málo přežije jen jedno z nich – to větší. Dravci obecně zasedají na vajíčka už při snesení prvního vejce, rozdíl v době líhnutí u obou mláďat je pak důvodem, proč je jedno z mláďat velké a druhé malé. Pohlavní dospělosti se dožívají v 5-6 letech.

Mladí orli se kroužkují v květnu, při kroužkování se chovají klidně a málokdy jsou útoční. Vylézt na orlí hnízdo, ale dokáže jen zkušený stromolezec. Mláďata se kroužkují ideálně přímo na hnízdě, výjimečně jsou spouštěna v pytli dolů, kroužkována na zemi a pak vrácena zpět na hnízdo.  Vše probíhá v co nejkratším čase, aby nedocházelo k významnému rušení.

Letošní rok se Pepíkovi podařilo okroužkovat celkem 10 mláďat orlů mořských v 6 hnízdech.

Zuzana a Martin Strnadovi