STŘÍPKY ZE ŽIVOTA VOLAVEK POPELAVÝCH (VIDEO)

O hnízdění tří párů volavek popelavých v rákosí jednoho z rybníků na Novoknínsku v loňském roce jsem se zmiňoval už v jednom z předchozích článků, video z kroužkování je ke shlédnutí zde: Kroužkování volavek popelavých. Kromě toho se mi v minulém roce podařilo pořídit i několik záběrů volavek popelavých při lovu hrabošů na polích a při krmení mláďat tentokrát na stromovém hnízdě u Pařezitého rybníka, o která bych se s vámi rád podělil: video je také na konci článku.

Volavka popelavá je brodivý pták příbuzný čápům. Loví žáby, ryby ale i hmyz na okraji rybníků a jezer, nebo v tůňkách, ale nepohrdne ani hraboši na polích, obzvláště teď v zimě, kdy je ostatní potravy nedostatek. Nestravitelné části potravy jako kosti a srst vyvrhuje v podobě dlouhých válcovitých vývržků. Přes zimu často nocuje až několik desítek ptáků na hromadném stromovém nocovišti, pod kterým se to vývržky a trusem jen hemží.

Volavka hnízdí od března do června. Bílá vejce snáší samice obvykle ve 2 denním intervalu. Na hnízdě začínají rodiče sedět od snesení prvního (u snůšek do 4 vajec) nebo druhého až třetího vejce (u snůšek s více vejci). Na vejcích sedí střídavě oba rodiče po dobu 25-28 dní. Mláďata volavek se pak líhnou postupně, v průměru jich je na hnízdě 3-5. Malá mláďata krmí oba rodiče tak, že přiletí na hnízdo a následně je krmí vyvrhnutou a částečně natrávenou potravou přímo ze zobáku. Větší mláďata si vyvrženou potravu dokáží z hnízda sebrat sama. Hnízdo z větví uvnitř vystlané trávou si většinou staví vysoko v korunách stromů, často hnízdí i koloniálně několik párů poblíž vedle sebe. Hnízda v rákosí jsou méně častá. V České republice se nachází nejvíce kolonií volavek v rybničních oblastech v jižních Čechách (na Třeboňsku a Českobudějovicku) a dále pak na jižní Moravě na Břeclavsku (okolí Lednice) a na Tovačovsku. V celé ČR hnízdí odhadem 3-4 tisíce párů těchto ptáků.

Co se týče hnízd umístěných v rákosí, v minulosti jsme zaznamenali 2 páry volavek na rybníce Horní Solopyský na Sedlčansku. V loňském roce jsme nalezli dokonce tři hnízda v rákosí u rybníka na Novoknínsku. V obou případech byla mláďata na hnízdech okroužkována (celkem 16 mláďat).   

Dle dostupné literatury (Cepák a kol. 2008) volavky z ČR kroužkované jako mláďata na hnízdě migrují na vzdálenost až 1 tis. km. Rozlet mladých volavek probíhá již od července a v srpnu a není směrově orientovaný. Mláďata byla zaznamenána v Polsku, Maďarsku, Německu nebo Nizozemí. U dospělých převládá podzimní tah na J nebo JZ – do Itálie, Francie, Španělska, Maroka. Nejvzdálenější nálezy našich dospělých i mladých volavek jsou z Mali, Mauritánie, Senegalu, Ghany a Kapverdských ostrovů. Jedním ptákem z těchto ostrovů, bylo také mládě kroužkované 24.3.2018 v kolonii v pražské ZOO, které bylo nalezeno mrtvé po 6 měsících a 16 dnech ve vzdálenosti 5 228 km, což je zároveň nejvzdálenější nález volavky z našeho území. Nejstarší věk volavky z našeho území zjištěný na základě kroužkování je 15 let a 10 měsíců. Mladí dvouletí ptáci se zřejmě většinou ještě nezapojují do reprodukce, což podporují nálezy z hnízdní doby ve Francii, Tunisu, Španělsku nebo Nizozemí. Existují ale i čtyři hlášení dvouletých ptáků v místě kroužkování. V zimním období u nás odhadem zůstává 20-30 % naší populace, naopak objevují se ptáci severního původu z Polska, Estonska, Švédska nebo Ukrajiny.  

V okolí Dobříše, pokud je nám známo, volavky popelavé hnízdí pouze výjimečně. Pokud volavky někdy zahnízdily, tak se jednalo vždy o jednotlivé páry. Hnízdění na stromě Víťa v minulosti zaznamenal u rybníka Strž, kde hnízdil jeden pár 4 roky (v současnosti zde již nehnízdí). Jeden pár volavek také pravidelně hnízdil několik let u rybníka Pařezitý, v loňském roce zde opět zahnízdil po pětileté pauze. Posledním známým  hnízdištěm je Huťský rybník, kde byl zjištěn jeden pár hnízdících volavek dva roky po sobě (v současnosti zde již také nehnízdí). Aktuálně existuje nejbližší aktivní kolonie volavek na stromech v zámeckém parku v Třebnici na Sedlčansku.

Volavka popelavá (Ardea cinerea) při lovu hrabošů na polích a při krmení mláďat tentokrát na stromovém hnízdě u Pařezitého rybníka.

Martin Strnad 

Použitá literatura: 

Hudec K. a kol. (1994): Fauna ČR a SR, Ptáci 1.

Cepák J. a kol. (2008): Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. 

Cepák J. a Klvaňa P. (2019): Zpráva Kroužkovací stanice Národního Muzea za rok 2018. časopis Kroužkovatel 28.

Šťastný a kol. (2021): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2014-2017.