ČEJKA CHOCHOLATÁ NA DOBŘÍŠSKU

Čejka chocholatá je druh bahňáka, který v minulosti patřil na Dobříšsku ke zcela běžnému ptačímu druhu. Vzpomínám si na své dětství, kdy bylo možno se sním setkat na každé podmáčené louce. Od těch dob se situace zcela změnila a tento druh zasluhuje pozornosti a hlavně zvýšené ochrany. Je patrné, že se během doby změnily hnízdní návyky. V posledních letech přezimuje pravidelně malé hejno (15-20 jedinců) v okolí Rosovic, kde nachází útočiště v okolí polních hnojišť. Na jaře, při tahu ptáků na severněji položená hnízdiště se každoročně zastavují k doplnění energie na loukách a polích většinou též na Rosovicku. V r. 2019 jsem napočítal naráz až 2 000 jedinců, v dalších letech do 1 000 a letos 600. V hejnech čejek lze téměř každý rok pozorovat několik (5 – 60) jedinců dalšího zajímavého bahňáka kulíka zlatého. Tito ptáci během 14 dnů většinou pokračují v tahu a zde zůstává jen malý zlomek jejich počtu, který se rozptýlí do okolí a začíná s hnízděním.

V posledních letech hnízdí výhradně na obhospodařovaných zemědělských plochách, kde ještě nezačaly, nebo nebyly dokončeny jarní práce. Lze tvrdit, že jsou tato hnízda jarními pracemi všechna zničena. Naštěstí ptáci začnou okamžitě snášet náhradní snůšky, a to téměř výhradně na čerstvě zasetých kukuřičných polích, kde lze hnízdění dobře pozorovat. Ptáci (alespoň ti na Dobříšsku) hnízdí koloniálně, zřejmě kvůli společné ochraně hnízd. Kukuřičná pole jim poskytují větší šance vyvést potomstvo, protože na pole již moc nevjíždí technika a později plodina vytváří pro mladé kryt. Přesto však stále dochází k ubývání hnízd a vyvedených mláďat. V loňském roce jsem zjistil 7 hnízd u Jezírek (kukuřice), 2 -3 u Lhotky (jetelotravina), 2 -3 u Višňové (kukuřice), 2 – 3 u Dlouhé Lhoty (kukuřice) a za Svatým Polem 2 (řepka). V letošním roce min 7 hnízd u Rosovic (kukuřice), u Višňové 2 -3 (kukuřice), u letiště Dlouhá Lhota 5 (kukuřice), u Skalky 2 -3 (kukuřice) a u Svatého Pole 5 (kukuřice). Jistě to nejsou všechna hnízda ve sledované oblasti (další hnízdiště jsou např. u Nové Vsi pod Pleší), ale vzhledem ke zkušenostem při monitoringu, a také proto, že ptáci jsou poměrně dobře pozorovatelní, se domnívám, že jde ve sledované oblasti o většinu. Uvidíme, jak se bude situace dále vyvíjet, ale vzhledem k hnízdním a potravním možnostem mám obavy o tento druh. Nezanedbatelný je také stoupající počet predátorů hlavně v letech, kdy dojde ke zhroucení populace hraboše polního, jakému jsme byli svědky v loňském roce. Predátoři pak loví v mnohem větší míře ptáky.

Závěrem co jiného, než ptákům popřát lepší časy.

Vítězslav Palan