Skip to content

NÁVŠTĚVA V OBÝVÁKU U ŤUHÝKŮ OBECNÝCH (VIDEO)

Samice na lovu (foto Martin Strnad)
Samec musí být pořád ve střehu (foto Martin Strnad)

 Masojídek, masák, řezník, devět jich zabil… Takováto lidová označení a německý překlad jména Neuntöter, nepatří nikomu jinému než ťuhýkům. Ti se totiž stavbou zobáku a hlavně svým chováním pěvcům dosti vymykají. Mají silný zahnutý zobák se zejkem (drobný háček na horní čelisti), takový jakým se vyznačují dravci. 

Ťuhýci obecní jsou převážně hmyzožravci, lovící zejména velké druhy hmyzu jako jsou brouci, cvrčci, sarančata a kobylky. Dokáží si však poradit i se včelou, čmelákem nebo dokonce malým hrabošem. Bodavý hmyz nejprve obratně zbavují žihadel třením o větvičku před jejich konzumací. Nestravitelné zbytky potravy vyvrhují (podobně jako např. sovy a dravci) ve formě malých kompaktních vývržků. 

Často je můžeme spatřit, jak číhají na kořist z vyvýšeného místa, odkud se za ní vrhají na zem nebo ji pronásledují a obratně polapí ve vzduchu. Ke svému životu nutně potřebují trnité keře (šípek, trnka, hloh), do kterých velmi často umisťují svoje otevřené miskovité hnízdo. Hnízda si staví většinou nevysoko nad zemí max. do výše tří až čtyř metrů. Hnízda jsem v minulosti našel také na černém bezu, jabloni nebo mladém výrostku dubu. Několikrát bylo hnízdo ukryto do spleti ostružin. Dvakrát bylo hnízdo dokonce přichyceno jen na kopřivách. Snůška obsahuje nejčastěji pět bílých vajec, která mají věnec hustého hnědého skvrnění okolo tupého pólu vejce. Pouze jednou jsem našel hnízdo dokonce se sedmi vejci. Pokud o snůšku ťuhýci z důvodu predace vajec, větru nebo deště přijdou brzy ze začátku sezóny (květen až začátek června), většinou se pokusí stejný pár o druhé náhradní zahnízdění. Velikost následné snůšky vajec bývá obecně menší.

Malý zákusek pro mláďata (foto Martin Strnad)
Už mě tíží břicho – vývržek musí ven (foto Martin Strnad)

Ťuhýci jsou velmi agresivní hlavně vůči predátorům hnízd, kteří  jsou nebezpeční pro vejce nebo mláďata. Často intenzivně útočí na sojky nebo poštolky s cílem je odehnat od hnízda. Jsou také známí vytvářením tzv. spižíren, kdy si přebytečnou a velmi ceněnou potravu napichují do zásoby na trny stromů nebo keřů. Nejčastěji je proto můžeme pozorovat na zarůstajících loukách, křovinatých lesních okrajích, starých sadech s trnkami nebo šípky, ale i podél polních úvozových cest a remízků. Vyhledávají spíše teplé jižní svahy, kde i za poledne v letním červencovém slunečním žáru aktivně loví létající hmyz.

U ťuhýka obecného lze podle opeření velmi dobře rozpoznat pohlaví. Samec má výraznou černou pásku přes oko, šedou hlavu a hnědá záda. Začátkem května, kdy ťuhýci jako jedni z posledních druhů přilétají ze svých Afrických zimovišť, je u samce nejlépe patrná narůžovělá hruď, která s postupujícím časem bledne. Ocas je bílý s výraznou černou koncovou páskou a černými středovými pery. Zbarvení samice je celkově krypticky hnědé. Přes oko je patrná tmavě hnědá páska. Zobák je silný, tmavě zbarvený. Na hrudi a bocích je světle hnědé čárkování, ostatní spodina těla je bílá. Tohoroční mláďata jsou hnědá a celkově se podobají samici. Hlavním znakem mláďat jsou vlnkovaná záda a světle zbarvený zobák.

Mládě ťuhýka obecného (foto Martin Strnad)
Hnízdo se snůškou pěti vajec (foto Martin Strnad)

Ťuhýkům obecným se věnuji dlouhodobě od roku 2005. Letošní přílet ťuhýků obecných do naší zájmové oblasti byl letos asi o 10-14 dní opožděn. Prvního samce jsem sice pozoroval u Nového Knína 4. 5. 2022, hlavní vlna příletu ale nastala až kolem 15. 5. 2022. Moje domněnka je, že za to pravděpodobně mohly písečné bouře na Středním východě, které letos přišly mnohem dříve než obvykle, byly velmi silné a zasáhly větší oblasti.   

Ve sledované oblasti od Dobříše po Slapy nad Vltavou jsem v letošním roce zaznamenal 73 párů nebo samců ťuhýků. V minulých letech se mi každoročně podařilo napočítat kolem 80 párů ťuhýků. V letošním roce by se mohlo zdát, že ťuhýků „ubylo“ – podle mých pozorování na velké ploše se jednalo o velmi malý nevýznamný pokles, který se týkal pouze několika lokalit. Navíc jsem z časových důvodů některé mě známé lokality, kde ťuhýci hnízdí, nestihl navštívit. 

Hnízdo netypicky umístěné v kopřivách (foto Martin Strnad)
Toho hraboše si přece musíme schovat na horší časy… (foto Martin Strnad)

Nejvíce párů ťuhýků bylo zaznamenáno tradičně na lokalitách severně a západně od Dobříše (11 párů), kolem Nového Knína (11 párů), Krámů (9 párů) a Křížova (15 párů), což jsou oblasti s dlouhodobě nejvyššími počty hnízdících párů.

Dohledáno bylo celkem 25 hnízd – některá z nich byla v hustých křovinách anebo vysoko umístěná, proto se k nim nebylo možné dostat za účelem kroužkování mláďat. Pět hnízd bylo zničeno predátorem. Na 13 hnízdech se podařilo okroužkovat malá mláďata ve věku 7 – 10 dní (další dvě hnízda byla kroužkována mimo tuto oblast). Celkem bylo okroužkováno 64 mláďat.

Letošní sezóna byla pro ťuhýky obecné i přes jejich opožděný přílet dobrá. Květnové i červnové počasí, bylo méně deštivé, což je důležité pro přežívání malých mláďat na hnízdech. Nezřídka se totiž může stát, že mláďata zemřou na hnízdě, pokud přijde prudký nebo dlouhotrvající déšť.

Nejvýznamnějším negativním vlivem z hlediska hnízdních příležitostí je pro ťuhýky ořezávání nebo kácení stromů a keřů mezi vesnicemi nebo ničení remízků mezi poli, popř. mulčování zarůstajících luk náletem. K těmto nešvarům občas bohužel dochází dokonce i během vegetační sezóny, v čase kdy hnízdí ptáci! 

I přes tyto jednotlivé nešvary si myslím, že se ťuhýkům daří a jejich populace je v naší oblasti stabilní.

Martin Strnad

Nezapomeňte se podívat na video a zajít na okamžik do ťuhýčího obýváku  🙂