PŘÍRODOVĚDNÝ SPOLEK DOBŘÍŠ NA ČERVENOHORSKÉM SEDLE

VIDEO Z ČERVENOHORSKÉHO SEDLA

 

Od roku 2010 probíhá na Červenohorském sedle v Jeseníkách unikátní výzkum zaměřený na odchyt a kroužkování ptáků při podzimní migraci. Několik členů Přírodovědného spolku Dobříš mělo příležitost zúčastnit se této akce, při které se sleduje a dokumentuje migrace nejen ptáků, ale také netopýrů a vybraných druhů hmyzu při přeletu horského masivu Hrubého Jeseníku.

Je sobota 12. října 2024 a naše tříčlenná posádka ve složení Jana, Víťa a Tony míří na Červenohorské sedlo. Cesta kupodivu příjemně rychle ubíhá. Tony s Víťou švitoří jako vlaštovky a já relaxuji pohledem na ubíhající krajinu z okénka auta. Po pár hodinách cesty se blížíme k plánovanému cíli v nadmořské výšce 1013 m. 

Po příjezdu vybavíme ubytovací formality a vzápětí míříme na protilehlý kopec. V zimě se tu prohánějí lyžaři. Od poloviny srpna do začátku listopadu kroužkovatelé ptáků a jejich pomocníci.

Právě sedlo je pro ptáky přirozenou a významnou migrační trasou umožňující jim překonat horské hřebeny táhnoucí se několik desítek kilometrů. Ocitáme se na ptačí D1, kde denně proletí desetitisíce ptáků. Ideální místo pro studium ptačího tahu. Ten bývá ovlivněn počasím. Ideální tahové podmínky splňuje jasná hvězdná noc se severním větrem, kdy ptáci letí k jihu vysoko na obloze s větrem v zádech. Pro odchyty a kroužkování ptáků je ideální pravý opak. Při silnějším jižním větru v kombinaci s nízkou oblačností jsou ptáci nuceni hory překonávat velmi nízko a šance, že se ptáci odchytí do jemných ornitologických sítí roste. Předpověď počasí je tak v neustálém hledáčku kroužkovatelů. Ale jste v horách a počasí se stejně zařídí po svém.

Odchytová akce na Červenohorském sedle spojená s kroužkováním ptáků má za cíl monitoring tahu ptáků. Probíhá již řadu let a řídí se stanovenou metodikou. Laicky a ve zkratce. K dispozici jsou desítky metrů linií odchytových sítí, denních a světelných „nočních“ sítí, u kterých se v příhodných podmínkách počasí využívá světelný reflektor. Všechny sítě jsou pravidelně kontrolovány. Kromě odchytů a kroužkování se také sledují, určují a zaznamenávají přelétávají jedinci či hejna ptáků. Na základně pro kroužkovatele nás čeká Martin s Janou H. a Hynkem. Ostřílená partička, které tu není poprvé a myslím, že ani naposled. Já a Tony zůstáváme do úterý. Víťa a zbytek party až do soboty, kdy se posádka kroužkovací základny obmění v pravidelném týdenním cyklu.

Ve zkratce si dovolím shrnout období od soboty 12. 10. do úterý 15. 10. 2024. Sobotní odpoledne rychle plyne. Večer je tu. Díky Víťovi máme k dispozici termovizi, která nám umožňuje sledovat aktivitu ptáků i za tmy. V průběhu noci se podaří odchyt 9 ks sluk lesních. Nádhera na uvítanou. Nesmím opomenout mix ptačí drobotiny. Celkem odchyceno 39 ptáků, 9 druhů.

Neděle 13. 10. je mlhavá. Protahují jikavci, pěnkavy a čížkové. Sekundují jim špačkové, dlaskové, hřivnáči, konopky. Silný vítr nám do sítě přivádí opravdovou raritu, se kterou se setkávám poprvé a troufám si říct i naposled, budníčka pruhohlavého. Tento „drobek“ je původem ze sibiřské tajgy. Obvykle zimuje v JV Asii. Neuvěřitelná cesta napříč kontinenty. V letošním ročníku odchytů 4. exemplář, celkově 33. Celkem odchyceno 60 ptáků, 10 druhů. V noci z neděle na pondělí silně protahují červenky obecné. Celkem odchyceno 113 ptáků, 7 druhů.

V pondělí 14. 10. dominují dennímu tahu hlavně sýkory koňadry, 49 ks z celkových odchycených 113 ptáků, druhů 9. V noci z pondělí na úterý přichází déšť a poté, co se k ránu počasí umoudří, vyráží na cestu armáda červenek obecných, celkem odchyceno 87 ptáků, 8 druhů.

Úterý 15. 10. je pro mě i Tonyho posledním dnem na sedle. Doufáme, že se s námi sedlo hezky rozloučí. První letošní čečetku zimní jsme zaspali. Dobře nám tak.  Ale datla černého si ujít nenecháme. Dopoledne rychle ubíhá. Loučíme se s partou a se sedlem. Balíme a míříme směr civilizace.

Jana Kolaříková

Středa 16. 10. Jen co kolegové odjeli, rozjel se od rána úžasný tah statisíců ptáků, kteří se celé dopoledne ve větších či menších hejnech přelévali přes Sedlo. Tohle opravdu stojí za shlédnutí a je to fenomén, který jsem poprvé zažil tady a je to něco úžasného – koukal jsem na to nevěřícně a úplně mě to omámilo. Já jako kroužkovatel jsem si toto pozorování letos moc neužil, protože když ptáci letí, většinou se i chytají a je nutno rychle měřit, vážit a kroužkovat a paty z boudy moc vytahovat nejde. Hlavní sčitatel Hynek tento den hlásil 750 tis. jikavců!, 120 tis pěnkav obecných, 35 tis konopek, v tisícihlavém počtu táhly také hejna zvonků, koňader, stehlíků a hřivnáčů. Z dalších zajímavých druhů byla možnost vidět kosa horského, 4 dřemlíky, 43 mých oblíbenců skřivanů lesních nebo 2 lindušky rudokrké. Odchytit se podařilo jen zlomek v počtu 128 jedinců 8 druhů.

Večer nám přijela na pomoc Nela a hned v noci na 17. 10. měla možnost vidět táhnoucí sluky, kterých jsme celkem okroužkovali 17. Potěšil také jeden kalous ušatý, jedna bekasina otavní a jedna křepelka, takže to byla jedna z pestrých nocí, kdy se i něco děje a člověk jen nechodí trestné půlkilometrové kolečko kolem prázdných sítí. Čtvrtek 17. 10. byl ve znamení jasného dne a silnějšího jižního větru, kdy ptáci opět pěkně táhli a slušně se i chytali do sítí. Proletovali zejména pěnkavy obecné (10 tis.) a jikavci (8 tis.), kosové černí (110 ex.), konipasové bílý (100 ex.) nebo 12 krahujců a 1 dřemlík. Odchytit se podařilo rekordních 71 pěnkav obecných a 27 jikavců nebo 30 králíčků obecných. Já jsem letos sloužil noční, takže jsem pak dopoledne už docela rychle odpadal.

V noci na pátek se na chvíli zatáhlo a my mohli zkusit rozsvítit světlo. Opět táhli sluky, kterých jsme ze sítí v dolní části sjezdovky postupně vyprostili slušných 15. Navíc se Nela dočkala i svého sýce, kterých bylo letos minimálně – pouze šest (zřejmě nebyl ten správný “myší” rok).

Páteční den byl opět větrný a vyjasnilo se až před polednem. Ptáci ale nedbali a letěli opět v tisících proti silnějšímu jižnímu větru. Táhli opět zejména pěnkavy obecné (13 tis.) i jikavci 10 800), dlaskové, čížci, konopky, koňadry, modřinky, cvrčaly, lindušky luční nebo zvonohlíci. Proletělo také 160 krkavců velkých. Odchytům jižní vítr vyloženě přeje, takže jsme měli co dělat. Za celý den se podařilo nasadit kroužky 251 ptákům 17 druhů (dominovaly koňadry, pěnkavy ob., králíčci obecní, modřinky). V sítích uvízl také jeden krahujec, jedna konopka obecná a jeden špaček.

Poslední noc z pátka na sobotu už měla být oddychová, Janě nebylo moc dobře, proto si šla výjimečně lehnout. Byla jasná noc, kdy se světlo nezapíná a foukal silnější jižní vítr. Už za šera Víťa cvičně vytáhl termovizi a s překvapením a radostí už ze shora od světelných sítích volal, že viděl letět několik sluk a že se půjde podívat dolů na cestu ke skibaru. A s touhle předzvěstí začala netušená noc, na kterou zajisté do smrti nezapomeneme. Sluky táhli ihned z večera neskutečným způsobem. Létali jednotlivě, nebo v malých skupinkách (3-4 ptáků) a chytali se do obou sítí najednou dole na sjezdovce. Bylo to neskutečné divadlo a díky termovizi jsme mohli přímo v reálném čase sledovat, jak se sluky chytají a ihned jsme je mohli ze sítí rychle vytahovat. Janě se z toho zázračně ulevilo a běhala k sítím jak o závod. Tah sluk postupně opadl až kolem půlnoci, aby se zase rozjel nad ránem. V koukání do termovize jsme se postupně střídali, abychom neměli všichni vypálené oči. Počet proletujících sluk, ke kterému jsme se dobrali byl ohromujících 800 jedinců a to jsme zdaleka neviděli všechny. Ranní seznam okroužkovaných sluk se zastavil na čísle 92 a navíc jsme kontrolovali jednu sluku s francouzským kroužkem. Předchozí maximální počet sluk za noc jsme překonali téměř 2,5x! Tak tomu se říká řádná slučí jízda 🙂.

Poslední sobotní den bývá úklidový před předáním stanice další posádce. Ptáci nám ale opět dělali radost a táhli v kontinuálním silnějším jižním větru. Opět dominovali jikavci (13 tis.) a pěnkavy obecné (12 tis.), dlaskové, čížci, konopky, koňadry, stehlíci, konipasové bílý, zvonci, cvrčaly nebo lindušky luční. Na rozloučenou jsme stihli ještě okroužkovat 175 jedinců, 19 druhů. Dominovali koňadry 99, králíčci obecní 26 a pěnkavy obecné 16) a já jsem kroužkoval prvního letošního strnada obecného pro Sedlo.

Sumasumárum se nám za tento týdenní turnus podařilo kroužkovat 1638 jedinců 38 druhů.  Za zmínku stojí těžko uvěřitelný počet 142 sluk lesních + 1 s francouzským kroužkem, 44 jikavců, 21 králíčků ohnivých, 3 skřivani polní, 1 bekasina otavní, 1 křepelka polní, 1 datel černý, 3 krahujci obecní a rarita v podobě budníčka pruhohlavého.

Měli jsme velké štěstí na příznivé počasí, kdy foukal dlouhodobě silnější jižní vítr, při kterém jsou ptáci nuceni hory překonávat nízko a je tak velká šance, že se odchytí do sítí.

Týden na Sedle není pro každého, po týdnu toho má člověk někdy dost, ale za ty zážitky to přece stojí nebo ne? 🙂

Martin Strnad 

Desátého turnusu na Červenohorském sedle v Jeseníkách se zúčastnili Jana Hronková, Jana Kolaříková, Nela Tesařová, Martin Strnad, Vítězslav Palan, Hynek Koziol a Antonín Janča.

Napsáno s využitím blogu: Odchyty na Červenohorském sedle 2024