Skip to content

KROUŽKOVÁNÍ ORLŮ MOŘSKÝCH (VIDEO)

Josef Veselý při kroužkování orlů mořských (foto Antonín Janča)
Mladý orel mořský (foto Antonín Janča)

Člen spolku Pepík není sice žádný pisatel, zato je odborník na dravce a sovy na slovo vzatý, už od roku 1984 se zabývá kroužkováním a ochranou ptáků zejm. dravců a sov především na Sedlčansku, Příbramsku a Benešovsku. Jeho hlavními zájmovými druhy jsou moták lužní, moták pochop, orel mořský, čáp černý a bílý, výr velký a sova pálená. Najít hnízda dravců umí jako nikdo jiný. Na kroužkování mláďat těchto chráněných opeřenců má i speciální povolení od Kroužkovací stanice Národního muzea a výjimku od krajského úřadu.

Populace orlů mořských u nás byla vyhubena během 19. století. Až v 80. letech minulého století bylo v rámci reintrodukce v jižních Čechách vypuštěno do volné přírody devět orlů a kromě toho se k nám začala samovolně šířit i sílící populace z německo-polského pohraničí.

Mladý orel mořský s ornitologickými kroužky (foto Antonín Janča)

Od 70 let 20. stol se začali orli v Evropě kroužkovat speciálními barevnými odečítacími kroužky. Na rozdíl od klasických hliníkových kroužků, je úspěšnost odečítání barevných kroužků podstatně vyšší. Od roku 2012 poznáte kroužkovance z ČR podle kombinace černého kroužku na levé noze s písmenem Z a zelenočerného kroužku na pravé noze.

Orel mořský je náš největší dravec, rozpětím může dosáhnout až 2,5 m, dospělce poznáte podle rovných prknovitých křídel, světlé hlavy a krátkého bílého ocasu ve tvaru klínu.  Živí se zejména rybami a vodními ptáky, proto se s ním také můžeme setkat v blízkosti rybníků, s oblibou využívá ale i mršiny. Tato záliba je bohužel důvodem, proč je jedním z častých obětí otrav, o nichž nás tak často informují média. Příčinou otravy bývá ve většině případů karbofuran, nervový jed, který je u nás už od roku 2008 zakázáno prodávat a nyní i přechovávat. Úmyslné položení otrávené návnady lze v současnosti klasifikovat jako trestný čin. Na otravu karbofuranem uhynulo letos v únoru u Velkého Boru na Klatovsku také jedno mládě kroužkované Pepíkem. Další nebezpečí představují pro orli nástrahy v podobě nezabezpečených sloupů elektrického vedení, větrné elektrárny, ale dost záznamů stále existuje i o přímé likvidaci zástřely.

Martin Chmátal u hnízda orla mořského (foto Antonín Janča)
Martin Chmátal u hnízda orla mořského (foto Antonín Janča)

Orli mořští začínají hnízdit už v lednu, k hnízdění vyhledávají větší a starší lesní komplexy často v blízkosti vodních nádrží. Ke stavbě hnízda si většinou vybírají silné stromy (nejčastěji smrky, borovice), hnízdo totiž měří v průměru 100-160 cm a váží i několik set kg. To samé hnízdo orli využívají i několik let po sobě, nebo ho nepravidelně střídají s jiným. Mívají obvykle dvě mláďata. V letech s dostatkem potravy vyvedou většinou obě, v letech, kdy je potravy málo přežije jen jedno z nich – to větší. Dravci obecně zasedají na vajíčka už při snesení prvního vejce, rozdíl v době líhnutí u obou mláďat je pak důvodem, proč je jedno z mláďat velké a druhé malé. Pohlavní dospělosti se dožívají v 5-6 letech.

Mladí orli se kroužkují v květnu, při kroužkování se chovají klidně a málokdy jsou útoční. Vylézt na orlí hnízdo, ale dokáže jen zkušený stromolezec. Mláďata se kroužkují ideálně přímo na hnízdě, výjimečně jsou spouštěna v pytli dolů, kroužkována na zemi a pak vrácena zpět na hnízdo.  Vše probíhá v co nejkratším čase, aby nedocházelo k významnému rušení.

Letošní rok se Pepíkovi podařilo okroužkovat celkem 10 mláďat orlů mořských v 6 hnízdech.

Zuzana a Martin Strnadovi