Členové Přírodovědného spolku Dobříš se již druhým rokem podílí na projektu „návrat sovy pálené zpět do naší přírody“. Mladé sovy, které se vylíhly chovným párům v záchranné stanici Penthea v Praze Cholupicích, připravují na život ve volné přírodě. Na nápad jak zvýšit šanci na přežití u vypouštěných sov přišel náš kamarád a člen spolku Pepík, který se ochranou dravců a sov zabývá dlouhodobě. Instaluje budky pro sovy pálené v zemědělských usedlostech a sovy kroužkuje.
Na uzavřené půdě zemědělské stavby, kterou laskavě poskytl místní farmář, se mladé sovy učí lovit svou nejobvyklejší kořist, a to hraboše polní. Hraboši se nedají chovat jako myši, a tak nezbývá než je nachytat v přírodě, na polích a na loukách. K chytání hrabošů používáme dvě metody, vyplavení vodou a hlubokou orbu. Na pole dopravíme vodu v kanystrech (pokud není zdroj na místě) a litím vody do děr přinutíme hraboše opustit nory. Pak už vše záleží jen na postřehu a hbitosti lovce 😉 Druhý způsob je účinnější, ovšem musíme zjistit, kde zrovna zemědělci orají. Domluvíme se s traktoristou a pak běháme za traktorem v brázdě a chytáme hraboše. Tato neolympijská disciplína je dost náročná na fyzičku 🙂
Hraboši se potom uchovávají v sudu se senem, kde je nutné je krmit, aby se navzájem nesežrali. Postupně je dodáváme do velké plastové vany ve stodole, kde je sovy loví.
Sovy naučené lovit přirozenou potravu jsou tak mnohem připravenější na život ve volné přírodě, což zvyšuje jejich šance na přežití. Přítomností speciální budky pro sovy na půdě, kde se mladé sovy zaučují v lovu hrabošů, se navíc zvyšuje i pravděpodobnost, že v budoucnu obsadí některou z instalovaných budek v zemědělských stavbách v okolí. Budky jsou totiž dobře zabezpečeny před případnými predátory a zvyšují tak šanci na úspěšné vyhnízdění.
To se potvrdilo v roce 2020, kdy jsme při pravidelném čištění budek, našli hnízdící pár sovy pálené. K našemu překvapení a nesmírné radosti měla samice z páru kroužek. Po jeho přečtení se ukázalo, že se jedná o námi vypuštěné mládě z roku 2019. Při kontrole budky jsme zjistili, že seděla na 9 vejcích. Nakonec se vylíhlo 8 mláďat, která byla úspěšně vyvedena rodiči. A aby toho nebylo málo, tento pár zahnízdil v roce 2020 ještě jednou a vylíhla se čtyři mláďata. Druhá polovina léta roku 2020 byla velmi deštivá a potravy bylo zoufale málo.
Nejslabší mládě bohužel nepřežilo. Při druhém hnízdění vyvedli rodiče tři mladé sovy.
Veškerou činnost „tréninkového kempu pro lov živé potravy“ chytání hrabošů polních a vypouštění sov pálených do volné přírody dělají členové Přírodovědného spolku Dobříš ve svém volném čase a s pomocí vlastních finančních prostředků. Prostory pro „kemp“ a pro soví budky poskytují farmáři rovněž bez nároku na odměnu a také tolerují návštěvy ornitologů ve svých areálech nutné pro krmení sov, kontroly obsazenosti hnízdišť, čištění a opravy budek apod. Za tuto jejich vstřícnost a ochotu jim velmi děkujeme. Bez jejich pomoci by nebylo možné sovy pálené do volné přírody vracet.
Odměnou všem zúčastněným na tomto projektu je dobrý pocit z toho, že přispívají k návratu silně ubývajícího a ohroženého druhu zpět do naší přírody.
